Sebevědomí, ne arogance: kde leží tenká hranice?

Sebevědomí, ne arogance: kde leží tenká hranice?

před 2 hodinami , foto: istockphoto.com/nicoletaionescu
Sebevědomí nám dodává sílu jít si za svým, prosadit se a věřit si. Právě proto ho tolik obdivujeme. Co když se ale sebejistota změní v povýšenost, která ostatní spíše odradí, než inspiruje? Hranice mezi sebevědomím a arogancí bývá tenká a není těžké ji - často i nevědomky - překročit. Umění působit jistě, aniž bychom působili nadřazeně, je ovšem dovednost, kterou se vyplatí rozvíjet. Jak ale poznat, že sebevědomí nezmutovalo v aroganci? To vám vysvětlíme v dnešním článku.

Rozdíl mezi sebevědomím a arogancí

Zatímco jedna vlastnost je žádaná a vyzdvihovaná, druhá nenáviděná. Mezi arogancí a sebevědomím však existuje tenká hranice, proto je lidé v mnoha situacích zaměňují. Obzvlášť v pracovním prostředí, kde je sebevědomí nezbytností pro kariérní růst a kvalitní pracovní výkon, je ale důležité být schopen tyto dvě vlastnosti rozlišit. Jaký je rozdíl mezi sebevědomím a arogancí?

Přestože jak sebevědomí, tak arogance vycházejí z víry ve vlastní dovednosti a zkušenosti, základem arogance bývá často pocit nadřazenosti. Arogantní lidé se vyznačují tím, že svým kolegům dávají najevo, že jsou schopnější, chytřejší nebo mají vyšší postavení ve firemní hierarchii. Právě upozorňováním na svou nadřazenost a neschopnost vnímat či ocenit talent a úspěchy jiných je arogantní člověk v kolektivu nesnesitelný. 

Sebevědomý člověk se naopak vyznačuje svou empatií. I když si je plně vědom svých kvalit a pevně si stojí za svými názory, dokáže ostatní vyslechnout, zvážit jejich názory a přiznat své chyby v případě, že se jich dopustí. Sebevědomý člověk nevnímá své kolegy jako podřízené, ale jako spolupracovníky, se kterými se společnými silami snaží dosáhnout stejných cílů. Díky svému sebevědomí a schopnosti spolupracovat s ostatními se tak často stává přirozeným lídrem týmu.

Kdy člověk působí arogantně?

Nejste si jisti, zda na kolegy působíte sebevědomě nebo arogantně? Rozdíl mezi těmito dvěma vlastnostmi bývá skrytý v každodenním chování. Zde je několik nejčastějších znaků, kterými se projevuje arogance v pracovním prostředí:

  • Přerušování druhých – arogantního člověka rychle rozpoznáte podle toho, že nenechá ostatní domluvit, neprojevuje zájem o jejich názory a dává najevo, že je jeho pohled na věc důležitější.
  • Nedostatek uznání – arogantní člověk často ignoruje nebo bagatelizuje úspěchy kolegů místo toho, aby je ocenil.
  • Neschopnost přijmout kritiku – ze zásady odmítá zpětnou vazbu, působí, že vše ví nejlépe, a kvůli tomu pak ztrácí schopnost dál se zlepšovat.
  • Potřeba uznání – i když působí arogantní člověk sebejistě, ve skutečnosti vyžaduje neustálé potvrzování své hodnoty od ostatních.
  • Přebírání zásluh – rád si připisuje úspěch za týmovou práci a opomíjí přínos ostatních kolegů.
  • Pocit nadřazenosti – s kolegy často komunikuje povýšeným tónem a zlehčuje nebo odsuzuje názory ostatních.
  • Vše pod kontrolou – arogantní člověk nedůvěřuje svým kolegům a nedává jim prostor pro samostatnost, protože věří, že jen on to zvládne správně.
  • Zaměření na sebe – v komunikaci často mluví o sobě, svých úspěších a zkušenostech místo toho, aby naslouchal ostatním.

Jak být sebevědomý, ale ne arogantní?

Jak můžete v pracovním kolektivu působit sebevědomě a vyhnout se aroganci? Máme pro vás několik zaručených tipů:

1. Buďte sebejistí, ale otevření učit se

Skutečné sebevědomí neznamená vědět všechno, ale být ochoten učit se nové věci od ostatních, být otevřen různým názorům, aktivně komunikovat a díky tomu se stále rozvíjet. Přijímejte proto zpětnou vazbu od kolegů bez obranné reakce a berte ji jako příležitost ke zlepšení. Lidé, kteří se učí i od ostatních, totiž působí sebejistě, ne arogantně.

2. Sdílejte úspěch s ostatními kolegy

Dosáhli jste s týmem kolegů nového úspěchu? Zkuste místo formulace “já jsem to dokázal” použít raději “my jsme to zvládli”. Dostatečné ocenění druhých zvyšuje v kolektivu důvěru a posiluje vztahy mezi kolegy. Sebevědomí profesionálové nikdy nepotřebují snižovat ostatní, aby vynikli, protože jejich jistota vychází z kolektivní síly.

3. Mluvte s jistotou, ne s dominancí

V komunikaci používejte klidný, ale pevný tón a dejte prostor i ostatním, aby vyjádřili svůj názor. Přerušování nebo přehlušování druhých působí spíše nejistě než silně. Skutečná autorita se pozná především podle schopnosti naslouchat.

4. Naslouchejte víc, než mluvte

Vždy projevujte skutečný zájem o to, co říkají ostatní, a ptejte se na jejich pohledy. Aktivní naslouchání vyjadřuje respekt, sebekontrolu a emoční inteligenci, což jsou klíčové znaky opravdového sebevědomí. Čím lépe rozumíte svému okolí, tím sebevědoměji působíte.

5. Buďte si vědomi svých slabin

Být sebevědomý neznamená být dokonalý, ale být autentický a uvědomovat si jak své silné, tak i slabé stránky. Přiznat, že něco nevíte, není slabostí, ale projevem vnitřní jistoty a odvahy. Lidé Vám budou více důvěřovat, když uvidí, že jste sami k sobě upřímní a realističtí.

Sebevědomí patří mezi nejžádanější soft skills v pracovním prostředí. Co byste si pod pojmem soft skills měli představit? Tento pojem a mnohem více vám vysvětlíme v článku Proč je důležité budovat soft skills v pracovním prostředí.

Michaela Bobková
Michaela Bobková
michaela.bobkova@personalka.cz
Reklama
Jaký je průměrný plat?

Jaký je průměrný plat?

Platí vás dobře? Porovnejte svůj plat s průměrem v oboru a zjistěte, jak na tom doopravdy jste.

Také by vás mohlo zajímat:

Práce na směny: 6 tipů, jak mít energii, čas i klid
3. 7. 2025

Práce na směny: 6 tipů, jak mít energii, čas i klid

Přišel jsem o práci: Co teď?
5. 10. 2023

Přišel jsem o práci: Co teď?

7 typů strašných šéfů: Máte ho i vy?
17. 7. 2025

7 typů strašných šéfů: Máte ho i vy?