Věnuje se copywritingu a redaktorské činnosti se zaměřením na témata týkající se pracovního prostředí a seberozvoje. Jako vystudovaná hispanistka má zkušenosti s editorskou činností, překladem do angličtiny a španělštiny. Ve volném čase je jejím koníčkem čtení a cestování.
michaela.bobkova@personalka.czPsychologické bezpečí znamená, že zaměstnanec může v práci vyjádřit svůj úhel pohledu, položit otázku, přiznat chybu nebo upozornit na problém bez strachu z ponížení či negativní reakce. Neznamená to, že se všichni kolegové musí pokaždé shodnout. Důležité je, aby se lidé mohli ozvat a jejich názor byl vyslechnut.
Takové prostředí může podpořit spolupráci, nové nápady i včasné řešení problémů. Pokud se totiž zaměstnanci bojí mluvit, důležité informace mohou zůstat nevyřčeny.
Psychologické bezpečí se buduje hlavně každodenní komunikací. Důležité proto není jen to, co firma deklaruje, ale také způsob, jakým vedoucí a kolegové reagují na chyby, otázky nebo nesouhlas.
Naslouchejte zaměstnancům - Nechte je domluvit a snažte se jejich pohled pochopit. Pocit, že názor nikoho nezajímá, může lidi od další komunikace odradit.
Ptejte se na názory - Nečekejte, až se zaměstnanec ozve sám. Ptejte se, co si o návrhu myslí nebo kde vidí problém.
Přiznejte vlastní chybu - Vedoucí, který dokáže říct Tady jsem se spletl, ukazuje týmu, že chyba nemusí znamenat ostudu.
Podporujte nesouhlas - Odlišný názor může odhalit riziko nebo přinést lepší řešení. Kritizovat by se však měl především návrh, nikoli člověk.
Pracujte s chybami - Místo okamžitého hledání viníka se ptejte na to, co se stalo a co lze příště udělat jinak.
Oceňujte, když se někdo ozve - Zaměstnanec nemusí mít pravdu ani přijít s dokonalým řešením. Důležité je ukázat, že upozornění na problém nebo odlišný pohled mají v týmu své místo.
Je zvykem, že se na poradách často ozývají hlavně ti nejvýřečnější. I ostatní kolegové však mohou mít zajímavý názor, jen potřebují více času na jeho formulaci nebo se necítí dobře při mluvení před celým týmem. Psychologické bezpečí proto souvisí také s tím, zda mají možnost se zapojit různí lidé.
Pomoci může poslat program porady předem, dát lidem chvíli na rozmyšlenou nebo se přímo zeptat těch, kteří zatím nemluvili. U online schůzek může prostor pro bezpečnou komunikaci nabídnout také chat.
Zatímco některé signály jsou viditelné na první pohled, jiné mohou dlouho zůstat skryté. Pozornost si zaslouží například:
Lidé na poradách často mlčí, i když se jich téma týká.
Zaměstnanci se bojí přiznat chybu nebo požádat o pomoc.
Problémy se řeší až příliš pozdě, protože na ně nikdo včas neupozornil.
Nápady přicházejí stále od stejných lidí.
Kritika se bere osobně a lidé raději souhlasí, než aby otevřeli nepříjemné téma.
Psychologicky bezpečný tým neznamená vytvořit tým bez konfliktů nebo kritiky. Lidé mohou mít rozdílné názory, diskutovat a upozorňovat na chyby. Podstatné je, aby to mohli dělat s respektem a bez obavy z ponižování nebo odvety.
Psychologické bezpečí se proto vytváří především každodenními reakcemi. Když zaměstnanci vědí, že mohou položit otázku, nesouhlasit, přiznat chybu nebo upozornit na problém, mají větší prostor otevřeně spolupracovat a hledat lepší řešení.
Máte podezření, že vás šéf přehnaně kontroluje? Podívejte se, jaké jsou znaky micromanagementu a jak se s ním vypořádat.
Věnuje se copywritingu a redaktorské činnosti se zaměřením na témata týkající se pracovního prostředí a seberozvoje. Jako vystudovaná hispanistka má zkušenosti s editorskou činností, překladem do angličtiny a španělštiny. Ve volném čase je jejím koníčkem čtení a cestování.
michaela.bobkova@personalka.cz