Co přesně je zkrácený pracovní týden?

Pod pojmem zkrácený pracovní týden se standardně chápe situace, kdy zaměstnanci tráví v kanceláři 4 pracovní dny, přičemž ty ostatní nepracují. Z toho vyplývá, že se tradiční 40hodinový pracovní týden zkrátí na 32hodinový. Mzda zaměstnanců však i přes zkrácenou pracovní dobu zůstává stejná. Někteří zaměstnavatelé zavádějí i 4denní pracovní týden v rozsahu tradičních 40 odpracovaných hodin, tato varianta však nesplňuje hlavní myšlenku zkráceného pracovního týdne.

Myšlenku zavést zkrácený pracovní týden podnítil především rozsáhlý technologický pokrok posledních desetiletí. Mnoho zdlouhavých pracovních procesů dnes usnadňuje automatizace, která do našich každodenních životů proniká ještě výrazněji díky rychlému rozvoji umělé inteligence. Praktické fungování zkráceného pracovního týdne se zase prokázalo v období pandemie, během kterého mnozí zaměstnanci zjistili, že svou práci dokáží zvládnout rychleji a efektivněji.

Výhody zkráceného pracovního týdne

Výhod zkráceného pracovního týdne bychom našli mnoho. Mezi ty nejčastější se však uvádějí následující:

1. Work-life balance

Nejočividnější výhodou zkráceného pracovního týdne je work-life balance. Díky dni volna navíc mají zaměstnanci více času na své koníčky, pravidelnou fyzickou aktivitu, rodinu a přátele. Den volna navíc dá zaměstnancům možnost splnit si domácí povinnosti již v pátek a získat více prostoru pro osobní volno o víkendu.

2. Spokojenost zaměstnanců

Zaměstnanci pracující v režimu zkráceného pracovního týdne podle dosavadních průzkumů vykazují mnohem větší spokojenost a pocit naplnění v pracovním životě. Více dní osobního volna totiž přispívá ke snížené hladině stresu a celkovému pocitu odpočinku. Zároveň zavedením zkráceného pracovního týdne zvýšíte šanci, že budou mít vaši zaměstnanci zájem ve firmě zůstat. Průzkumy totiž ukazují, že nejdůležitějšími faktory při výběru zaměstnání jsou pro lidi právě work-life balance a dobré platové ohodnocení.

3. Zvýšená produktivita

Z výsledků pilotních projektů vyplývá, že čtyřdenní pracovní týden pomohl mnoha firmám zvýšit efektivitu a produktivitu práce. Tím, že jsou zaměstnanci více odpočatí po třech dnech osobního volna, jsou v práci pozornější, iniciativnější a mají snahu všechny úkoly splnit v daném čase. Celkové výsledky pilotních testování ukazují, že zkrácený pracovní týden neměl na produktivitu zaměstnanců buď žádný dopad nebo se produktivita zvýšila.

4. Snížené výdaje firem i zaměstnanců

Věděli jste, že má zkrácený pracovní týden i ekonomické a ekologické výhody? Jeden den volna navíc totiž sníží denní náklady na energii potřebnou k chodu kanceláře v jednom pracovním dni každý týden. Zároveň ale snížíte i náklady na cestování svým zaměstnancům, protože budou do práce cestovat jen 4 dny místo 5. To, že se vaši zaměstnanci jednou týdně vyhnou cestě do práce má i pozitivní ekologický dopad, protože budou pravděpodobně používat auto o den méně.

5. Lákavý firemní benefit

Zkrácený pracovní týden může sloužit i jako firemní benefit, který vám pomůže získat pro firmu ty nejlepší zaměstnance. Obzvlášť vysoce kvalifikovaní pracovníci při výběru zaměstnání zvažují kromě platového ohodnocení také nabídku firemních benefitů. Zkrácený pracovní týden patří rozhodně mezi ty, které jen tak někdo nepřehlédne.

Možné nevýhody

Všechno má ovšem svá pro a proti. Nevýhodám se nevyhne ani zkrácený pracovní týden a mezi ty nejčastěji patří:

1. Administrativní a účetní změny

Základní organizační nevýhodou zkráceného pracovního týdne mohou představovat administrativní procesy spojené s touto změnou. Jedním z těchto procesů je například výpočet nároku na placenou dovolenou, který se odvíjí od počtu odpracovaných hodin. Všechny podobné změny by bylo v tomto případě vhodné konzultovat s odborníkem, který by vám pomohl systém zkráceného pracovního týdne přiměřeně nastavit.

2. Nedostatek času na splnění práce

Pro některé zaměstnance by zkrácený pracovní týden mohl představovat problém, protože by neměli dostatek času na plnění svých pracovních povinností. To by mohlo vést ke zvýšenému stresu, případně vyhoření. Před zavedením této změny je proto vhodné zeptat se na názor zaměstnanců a zjistit, zda by ji vnímali pozitivně nebo by pro ně představovala spíš práci pod tlakem.

3. Změny v zavedených postupech

Výraznou nevýhodou především v úvodním zavedení tohoto režimu může být nutná změna zažitých organizačních postupů. Je pravděpodobné, že se různé meetingy budou muset přesunout z pátku na jiné dny a jejich trvání se bude muset zkrátit. Stejně pravděpodobně dojde k posouvání termínů, jež nemusí vyhovovat všem zaměstnancům, případně zákazníkům.

​4. Méně socializace v kolektivu

Někteří zaměstnanci jako nevýhodu zkráceného pracovního týdne uvádějí méně sociální interakcí v rámci pracovního týmu. Z důvodu zkrácené pracovní doby se většina zaměstnanců totiž snaží stihnout splnit své pracovní úkony včas, a proto mají méně času na povídání si s kolegy, případně společné obědy.

Co říkají průzkumy?

Mezi země, které se odvážili otestovat zkrácený pracovní týden v současnosti patří Island, Německo, Švédsko, Spojené království Portugalsko, Španělsko, Japonsko a Belgie. Zatímco některé země jsou v prvotní fázi testování, jiné se rozhodly spustit tento projekt především na bázi dobrovolnosti.

Belgie byla první zemí v Evropě, která zavedla zkrácený pracovní týden. Jejich model však nezahrnuje zkrácení pracovních hodin, jen jejich rozložení do menšího počtu dní. Právě z tohoto důvodu model zkráceného pracovního týdne nevyhovuje mnoha zaměstnancům, kteří musí pracovat častokrát do pozdních hodin.

V Německu vznikly první diskuse o zkráceném pracovním týdnu v období pandemie. Po jeho zavedení firmy vykazují vyšší efektivitu a produktivitu práce, přičemž vnímají benefit zkráceného pracovního týdne a časové flexibility jako zaměstnanecký benefit, ve kterém vidí budoucnost pracovního trhu.

Ve Spojeném království firmy zapojené do tohoto projektu neskrývaly nadšení již po půl roce pilotního testování, přičemž mnohé z nich zavedly zkrácený pracovní týden definitivně. Spokojení zaměstnavatelé se těší především zvýšené produktivitě, spokojenosti zaměstnanců a pozitivnímu dopadu zkráceného pracovního týdne na životní prostředí a rovnost pohlaví.

Rozhodně největšími průkopníky v zavedení zkráceného pracovního týdne jsou Islanďané. Po zkušební fázi pracuje ve zkráceném režimu až 90 % populace. Spokojenost s tímto režimem připisují především snížení stresu zaměstnanců a zlepšenému work-life balanci.

A co vy? Jaký máte názor na zkrácený pracovní týden? Pokud si myslíte, že by se u vás ve firmě uchytil, neváhejte a představte tento koncept svým kolegům!