Nová minimální mzda v roce 2026: O kolik si přilepšíte a na co dát pozor
Jak se mění minimální mzda v roce 2026?
V roce 2026 jsme se dočkali navýšení minimální mzdy, a to až o 1600 Kč, na 22 400 Kč měsíčně. Při standardní 40hodinové pracovní době týdně to tedy znamená 134,40 Kč na hodinu.
U zaměstnanců se zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobou (§ 79 zákoníku práce) zároveň představuje nová minimální hodinová mzda tyto částky:
- 38,75 hodin týdně - 138,80 Kč,
- 37,5 hodin týdně - 143,40 Kč.
Nově také platí jasnější pravidla pro sjednávání odměny, kterou má zaměstnanec za svou práci dostávat. Podmínky odměňování musí být stanoveny ještě předtím, než zaměstnanec nastoupí do nové práce. Zaměstnavatel má přitom povinnost předat zaměstnanci písemný mzdový či platový výměr před zahájením výkonu práce. Dokument musí obsahovat informace o způsobu odměny, termínu a místě výplaty, pokud tyto údaje nejsou součástí pracovní smlouvy nebo interní směrnice.
Jakákoliv změna ve mzdových podmínkách pak vyžaduje vystavení nového výměru, který musí zaměstnanec obdržet nejpozději před začátkem směny v den účinnosti změny.
Co nespadá do minimální mzdy?
Minimální mzda je zákonem stanovená částka, pod kterou nesmí klesnout odměna za vykonanou práci, a to ani u zaměstnanců pracujících na základě dohody. Tato hranice tak představuje základní garanci nejnižšího výdělku. Právě proto se do minimální mzdy ale nezapočítávají některé příplatky. Konkrétně se jedná o:
- příplatek za zvýšenou zátěž ve zdravotnictví,
- příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
- příplatek za noční práci,
- příplatek za práci přes svátky,
- příplatek za víkendové směny,
- odměna za práci přesčas.
Jak je to v případě zaručeného platu?
Zaměstnanci spadající pod § 109 odst. 3 zákoníku práce nepobírají mzdu, ale plat. U této skupiny se však uplatňuje vyšší míra ochrany prostřednictvím takzvaného zaručeného platu. Výše zaručeného platu je navázána na minimální mzdu a liší se podle zařazení dané práce do některé z jednotlivých skupin:
- První skupina prací – 1násobek minimální mzdy
- Druhá skupina prací – 1,2násobek minimální mzdy
- Třetí skupina prací – 1,4násobek minimální mzdy
- Čtvrtá skupina prací – 1,6násobek minimální mzdy
Pro rok 2026 tak odpovídají konkrétní měsíční i hodinové částky těmto násobkům aktuální minimální mzdy:
- První skupina prací: 22 400 Kč měsíčně (+1 600 Kč), t.j. 134,40 Kč za hodinu
- Druhá skupina prací: 26 880 Kč měsíčně (+1 920 Kč), t.j. 161,30 Kč za hodinu
- Třetí skupina prací: 31 360 Kč měsíčně (+2 240 Kč), t.j. 188,20 Kč za hodinu
- Čtvrtá skupina prací: 35 840 Kč měsíčně (+2 560 Kč), t.j. 215,10 Kč za hodinu
Ve veřejné sféře se zvlášť řeší také příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí podle § 128 zákoníku práce. Ten se pohybuje mezi 5 až 15 % minimální mzdy za měsíc, přičemž konkrétní výši stanoví zaměstnavatel podle interních pravidel a finančních možností. Po zvýšení minimální mzdy v roce 2026 to představuje rozmezí přibližně od 1 120 do 3 360 Kč měsíčně.
Změny se týkají i zaměstnanců na DPP a vedlejší činnosti OSVČ
V roce 2026 můžeme očekávat i změnu hranice pro odvody pojistného u dohody o provedení práce. Limit příjmu, při jehož překročení vzniká povinnost platit sociální a zdravotní pojištění, se zvyšuje z 11 499 Kč na 11 999 Kč.
Dejte si však pozor na to, že u dohody o pracovní činnosti zůstává rozhodná částka stejná jako dosud, tedy 4 499 Kč.
Úprava odvodů se týká i osob samostatně výdělečně činných, kterí mají podnikání jako vedlejší činnost, například při HPP. Pokud jejich hrubý roční zisk nepřekročí 117 521 Kč, nevznikne jim povinnost hradit sociální pojištění. I zde se tedy jedná o navýšení limitní částky.
Co když vaše mzda nedosahuje zákonné minimální hranici?
Jestliže výdělek zaměstnance nedosahuje stanovené minimální mzdy, vzniká zaměstnavateli zákonná povinnost rozdíl dorovnat.
Pokud zaměstnanec pobírá mzdu, musí mu zaměstnavatel doplatit částku odpovídající rozdílu mezi skutečně vyplacenou mzdou a minimální mzdou za daný měsíc. Porovnání rozdílu přitom může probíhat buď na měsíční nebo hodinové bázi. Způsob výpočtu však zaměstnavatel musí stanovit předem, a pokud tak neučiní, vychází se automaticky z hodinové minimální mzdy.
V případě zaměstnanců na DPP se doplatek vždy vypočítá jako rozdíl mezi odměnou za jednu odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou.
To samé platí i u zaměstnanců, kteří pobírají místo mzdy plat. Dané úpravy jsou obsaženy v § 112 zákoníku práce.
Jak je to s pohyblivou částkou mzdy a zaměstnaneckými benefity?
Pohyblivá částka mzdy zahrnuje například prémie, osobní ohodnocení či mimořádné odměny. Na rozdíl od pevně stanovené složky se její výše může měnit podle pracovních výsledků, splnění cílů nebo ekonomické situace zaměstnavatele. Právě proto bývá tato variabilní odměna hlavním motivačním nástrojem zaměstnanců.
Ze zákona však platí, že zaměstnanci musí být vždy zaručena alespoň minimální mzda. Pokud má tedy pohyblivá částka mzdy plnit svůj motivační účel, je vhodné nastavit pevnou část minimálně na úrovni zákonného minima, které je nárokové, a variabilní složku vyplácet nad tuto hranici podle předem stanovených podmínek.
Zvyšování průměrné mzdy má zároveň dopad i na zaměstnanecké benefity, které jsou daňově zvýhodněné. Jejich roční limit osvobození od daně se totiž odvíjí od poloviny průměrné mzdy. Nově proto dochází k navýšení těchto částek:
- Zdravotní a volnočasové benefity: roční limit pro osvobození od daně činí 24 484 Kč.
- Vybraná zdravotní plnění (specifický zdravotní bonus): hranice pro daňové osvobození se zvyšuje na 48 967 Kč.
Podívejte se také, jaké změny přináší rok 2026 ve výši podpory v nezaměstnanosti.