Personálka.cz  →  Magazín  →  Poradna  → 

Dohoda o provedení práce: Co je nutné vědět a jaké jsou limity?

Dohoda o provedení práce (DPP) je oblíbenou formou krátkodobého zaměstnání s minimální administrativou. Jaké jsou aktuální limity pro rok 2025? Kdy vzniká nárok na dovolenou? A jak je to s daněmi a odvody? V tomto článku se dozvíte vše důležité o DPP – od pravidel sjednání smlouvy až po výhody a omezení pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Co je DPP?

Dohoda o provedení práce (DPP) je smluvní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který je vhodný pro krátkodobé zaměstnání. Zaměstnavatelé ho často využívají například pro letní brigády nebo jednorázové pomocné práce.

Výhodou DPP je, že zaměstnanec může odpracovat 40 hodin týdně stejným způsobem, jako by byl zaměstnán na HPP. U jednoho zaměstnavatele je ale výkon práce na DPP omezen limitem 300 hodin ročně. Pokud tedy zaměstnavatel potřebuje zaměstnance na rychlou, nárazovou práci v plném výkonu, DPP je ideálním řešením.

Čím se vyznačuje DPP?

DPP má několik znaků a pravidel, které je třeba brát v úvahu a dodržovat:

  • DPP je vždy sjednaná a vypovězena v písemné podobě.
  • Zaměstnanec na DPP může u jednoho zaměstnavatele odpracovat pouze 300 hodin ročně.
  • Smlouvu mohou obě strany vypovědět kdykoliv a bez udání důvodu. Výpovědní lhůta je v obou případech 15 dní.
  • Jako zaměstnanec můžete mít více souběžných smluv na DPP u jednoho i u několika zaměstnavatelů. Limit odpracovaných hodin ročně se vztahuje na každého zaměstnavatele individuálně, nikoliv na počet uzavřených smluv.
  • Hodinová odměna musí být nejméně ve výši minimální mzdy.

Mohu při DPP čerpat dovolenou?

Ano, od roku 2024 mohou zaměstnanci pracující na DPP čerpat dovolenou. Kromě dovolené mají zaměstnanci také nárok na příplatky za práci o svátcích. Čerpání dovolené u DPP však není automatické a musí se řídit přesně danými pravidly.

Nárok na dovolenou zaměstnanci vzniká po 4 odpracovaných týdnech, pokud zároveň odpracoval minimálně 80 hodin.

V případě DPP se podmínky pro čerpání dovolené počítají stejným způsobem, jako u zaměstnanců na poloviční úvazek. Za každých 20 hodin odpracovaných na DPP tak vzniká zaměstnanci nárok na 1,5 hodiny dovolené, přičemž se výsledek zaokrouhlí na celé hodiny směrem nahoru.

Stejně jako v případě HPP, pokud vznikne zaměstnanci nárok na dovolenou a on ji nevyčerpá, zaměstnavatel je povinen vyplatit mu finanční náhradu.

Jak je to s placením daní a odvodů?

Daň z příjmu a odvody u pracovního poměru na DPP závisí na výšce měsíčního výdělku.

Na DPP se v roce 2025 uplatňuje standardní daň z příjmu ve výši 15 %. Pokud si ale vyděláte měsíčně méně než 11 500 Kč, nemáte povinnost uvádět tento příjem v daňovém přiznání. V případě, že po období celého roku máte malý příjem, se vám však vyplatí tuto částku do daňového přiznání uvést, jelikož vám může vzniknout přeplatek na dani, který vám bude vrácen Finančním úřadem.

V případě měsíčního výdělku do 11 500 Kč neodvádíte zdravotní ani sociální pojištění vy, ani váš zaměstnavatel. Dejte si však pozor na to, že pokud za vás zdravotní pojištění neodvádí stát nebo jiný zaměstnavatel, jste povinni ho odvádět jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Pokud si na DPP vyděláte více než 11 500 Kč měsíčně, vzniká povinnost odvádění zdravotního a sociálního pojištění dle následujících pravidel:

  • Zdravotní pojištění: 4,5 % zaměstnanec, 9 % zaměstnavatel.
  • Sociální pojištění: 6,5 % zaměstnanec, 25 % zaměstnavatel.

Zajímá vás, jaký je rozdíl mezi HPP, DPP a DPČ? Přečtěte si náš přehled pracovních poměrů v České republice.