Délka období, ve kterém můžete čerpat podporu v nezaměstnanosti, je pevně ukotvena v zákoníku práce a liší se podle věku žadatele o podporu. Zákon počítá s tím, že hledání práce může starším uchazečům trvat o něco déle, a proto mohou i déle čerpat podporu.
Délka období, ve kterém uchazeč může čerpat podporu v nezaměstnanosti, se tedy určuje podle věku uchazeče v den podání žádosti o podporu. Stát pak vyplácí podporu v nezaměstnanosti následujícím způsobem:
Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od předchozího příjmu uchazeče. Počítá se z vašeho průměrného měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí v posledním zaměstnání. Čím více jste tedy v předchozím zaměstnání vydělávali, tím vyšší podpora vás čeká.
Výše podpory se postupně mění i podle toho, kolik měsíců ji čerpáte. Zatímco v prvních měsících je podpora nejvyšší, s přibývající dobou částka postupně klesá.
Podle věku a počtu měsíců je výše podpory odstupňována následujícím způsobem:
Uchazeči do 52 let
Uchazeči ve věku 52 až 57 let
Uchazeči nad 57 let
A co v případě, kdy jste byli OSVČ? Je třeba myslet na to, že u podnikatelů se výše podpory nepočítá z jejich průměrného výdělku, ale z vyměřovacího základu na důchodové pojištění přepočteného na měsíc.
Co když vám skončí nárok na podporu v nezaměstnanosti? V takovém případě vám ze zákona náleží měsíční dávka ve výši životního minima jednotlivce, která představuje 4860 Kč (přičemž by se od května 2026 měla zvýšit na 5500 Kč). Pokud zároveň nebudete dodržovat povinnosti spojené s hledáním práce a úřad práce vyhodnotí, že nejste dostatečně aktivní, tuto dávku vám mohou snížit na existenční minimum, což je dávka ve výši 3130 Kč měsíčně.
I podpora v nezaměstnanosti ovšem má své limity. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2026 představuje 80 % průměrné měsíční mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku.
Existují situace, kdy uchazeč o podporu není schopen doložit svůj průměrný výdělek. Nejčastěji se jedná o situaci, kdy se uchazeč pokusil o podnikání, které po pár měsících ukončil a skončil tak na úřadu práce. Někdy také k této situaci dochází v případě, že bývalý zaměstnavatel nedodá všechna potřebná potvrzení.
Pokud nedokážete úřadu práce doložit údaje o svém průměrném výdělku, poskytne vám úřad práce podporu vypočítanou na základě celostátní průměrné mzdy.
Abyste měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, musíte v období posledních dvou let před zařazením do evidence prokázat účast na důchodovém pojištění po dobu alespoň 12 měsíců. Pojištění za vás mohl odvádět zaměstnavatel nebo jste si ho mohli hradit sami jako OSVČ.
Tuto potřebnou dobu lze doplnit také prostřednictvím náhradních dob zaměstnání, mezi které patří například:
I v případě, že splníte všechny potřebné podmínky, na podporu v nezaměstnanosti nemáte nárok, když:
Od roku 2026 přichází v platnost změna, podle které dále nebude záležet na tom, zda jste z předešlé práce odešli dobrovolně nebo jste obdrželi výpověď. Výše vaší podpory bude v obou případech stejná.
Jedná se o změnu, která má podpořit ekonomiku a rozhýbat pracovní trh tím, že zaměstnance podpoří v hledání lepší a kvalitnější práce, aniž by se museli bát, že se na ně budou kvůli jejich snaze o změnu vztahovat nechtěné důsledky.
To, zda máte nárok na odstupné, nehraje v případě podpory v nezaměstnanosti žádnou roli. Tato změna byla schválena již v roce 2024 a i nadále zůstává v platnosti. Znamená to, že vám úřad práce začne vyplácet podporu ve výši, která vám náleží, vždy od prvního měsíce po ukončení pracovního poměru, pokud jako uchazeč splníte všechny podmínky. To, zda vám předchozí zaměstnavatel vyplatil odstupné, nemá na dávky žádný vliv.
Chystáte se na výběrové řízení, kde si vás chtějí otestovat pomoci úkolů? Dejte si pozor na to, kde končí testovací úkol a začíná neplacená práce.