Výpověď ze strany zaměstnavatele je specifická tím, že zaměstnavatel musí vždy uvést její důvod. Ten musí být navíc zformulován v souladu se zákoníkem práce. Nesprávná formulace by totiž zaměstnavatele mohla stát žalobu ze strany zaměstnance.
Ta by se mohla nejen táhnout několik měsíců, ale také způsobit zaměstnavateli značné finanční náklady. Ze zákona je totiž dáno, že pokud se jedná o spor o neplatnosti rozvázání pracovního poměru, po celou dobu trvání soudního procesu je zaměstnavatel povinen zaměstnanci hradit ušlou mzdu.
Jako zaměstnavatel si proto dejte pozor, aby byla výpověď zaměstnanci podána písemnou formou a obsahovala jeden ze zákonem daných možných důvodů propuštění. Mezi tyto důvody patří:
Propuštění zaměstnance z organizačních důvodů je jedním ze zákonně možných způsobů výpovědi ze strany zaměstnavatele. Nejčastěji k této výpovědi dochází při rušení pracovního místa, celkové organizační změně nebo přemístění firmy do jiného města či státu. Tento proces se řídí ustanoveními zákoníku práce a zahrnuje několik důležitých povinností zaměstnavatele i práv zaměstnance.
Klíčovou informací pro zaměstnance je, že má při výpovědi z organizačních důvodů nárok na výpovědní lhůtu a odstupné. Výpovědní lhůta by měla trvat minimálně dva měsíce a začínat prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi. V případě odstupného je jeho výše určena délkou pracovního poměru v dané společnosti: výpověď ve výši jednoho platu dostane zaměstnanec za zaměstnání do jednoho roku. Dva platy dostane zaměstnanec za zaměstnání trvající 1–2 roky a tři platy za delší pracovní poměr.
Zaměstnanec má zároveň právo vědět, proč je propuštěn. Výpověď ze strany zaměstnavatele musí být proto doručena v písemné formě a obsahovat konkrétní důvod, který již nelze dodatečně měnit. Navíc zaměstnanec může využít svého práva obrátit se na soud, pokud má podezření, že byla výpověď neoprávněná nebo diskriminační.
Propuštění zaměstnance kvůli neuspokojivým pracovním výsledkům nebo porušování pracovních povinností je sice právně možné, ale podléhá přísným pravidlům stanoveným zákoníkem práce. V obou případech musí zaměstnavatel postupovat opatrně, aby respektoval práva zaměstnance a předešel tak soudním sporům.
V případě neuspokojivých pracovních výsledků je nutné zaměstnance nejprve jasně upozornit na všechny nedostatky a poskytnout mu přiměřenou dobu ke zlepšení. Pokud se výkon zaměstnance ani po výzvě nezlepší, může být výpověď ze strany zaměstnavatele oprávněná. Důležité však je, aby měl zaměstnavatel k dispozici hmotné důkazy, například písemné hodnocení nebo dokumentaci výkonu zaměstnance.
Porušení pracovních povinností může být také důvodem k výpovědi. V tomto případě zákon rozlišuje mezi méně závažným a zvlášť hrubým porušením. Při méně závažných případech je nutné zaměstnance předem písemně upozornit, že může být propuštěn, pokud se bude situace víckrát opakovat. V případě hrubého porušení, například krádeže nebo úmyslného poškození majetku, může být pracovní poměr ukončen okamžitě.
Výpověď ale musí mít vždy písemnou formu a jasně specifikovat důvod propuštění. Pokud totiž zaměstnanec považuje výpověď za neoprávněnou, má právo obrátit se na soud.
Ano, existuje také možnost se se zaměstnavatelem na výpovědi domluvit. Pokud obě strany, tedy zaměstnavatel i zaměstnanec, souhlasí s ukončením pracovního poměru, mohou uzavřít vzájemnou dohodu o rozvázání pracovního poměru, která je alternativou k jednostranné výpovědi.
Tato dohoda musí být vždy v písemné formě a může být uzavřena kdykoli během trvání pracovního poměru. Zaměstnanec má díky tomu možnost získat kontrolu nad podmínkami rozvázání pracovního poměru. Takový postup může být výhodný pro obě strany, protože se mohou vyhnout nežádoucím komplikacím.
Jak jsme již zmínili, výpověď ze strany zaměstnavatele nemůže být bezdůvodná a musí se shodovat s některým z důvodů uvedených v zákoníku práce. Za jiných okolností nebude výpověď ze strany zaměstnavatele platná. Existují však další, o něco specifičtější, důvody, kvůli kterým nemůže zaměstnavatel propustit zaměstnance. Mezi tyto důvody patří:
Tato pravidla slouží zejména k tomu, aby chránila zaměstnance ve zranitelných situacích a zajistila jim během těchto období jistotu pracovního místa.
A co v případě výpovědi ve zkušební době? Poradíme vám, jak a kdy odejít!