Volno na stěhování je přímo ukotveno v zákoníku práce, konkrétně na něj odkazuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb, které pojednává o důležitých překážkách v práci, mezi něž patří mimo jiné i samotné stěhování.
Zaměstnavatel je podle tohoto nařízení povinen udělit zaměstnanci volno ke stěhování. Zákon rovněž specifikuje, že musí zaměstnavatel dané volno udělit na nezbytně dlouhou dobu. Jako maximální doba jsou však definovány 2 dny. Delší volno závisí pouze na ochotě zaměstnavatele a zda se s ním dokážete domluvit.
Ano, ze zákona jasně vyplývá, že máte nárok vzít si volno na stěhování. To, zda bude vybrané volno placené nebo neplacené, však záleží na okolnostech samotného stahování.
Hlavní rozdíl spočívá v tom, zda se stěhujete z vlastní vůle nebo vás o to požádal zaměstnavatel. Pokud se stěhujete na žádost zaměstnavatele, a to například za účelem přesunu do jiného města kvůli změně pracovní pozice, máte nárok na 2 dny placeného volna.
Co však v případě, že se stěhujete z vlastní vůle? O 2 dny volna na stěhování můžete požádat také, nárok na něj však budete mít pouze pokud máte vlastní bytové zařízení. Zároveň se v tomto případě bude jednat o neplacené volno, což se pak odrazí na vaši výplatní pásce.
Mnoho lidí se v případě stěhování z vlastní vůle raději rozhodne čerpat dovolenou. Díky tomu předejdou zbytečným komplikacím s administrativou a ztrátou platu či mzdy za vybrané dny volna. I když je v pořádku pro účel stěhování zvolit dovolenou, dejte si pozor na to, že o vaší dovolené rozhoduje zaměstnavatel, a proto vám nemusí dovolit čerpat ji ve vybraném termínu. Pokud si vyberete volno na stěhování, máte jistotu, že na něj budete mít nárok ve vámi zvoleném termínu.
Víte, jak si vysvětlit, že máte nárok na stěhovací volno pouze pokud máte vlastní bytové zařízení? Pod vlastním bytovým zařízením se myslí nábytek, spotřebiče a jiné běžné domácí potřeby.
Podstatou tohoto upřesnění je zamezit tomu, aby si zaměstnanci nárokovali volno v případě stěhování jednoho kufru s oblečením nebo stěhování kamarádů či rodinných příslušníků. V praxi je ovšem nepravděpodobné, že bude někdo zkoumat, jaké bytové zařízení budete stěhovat.
To, že po několika dnech neplaceného volna uvidíte na výplatní pásce o něco menší částku než obvykle, je vám zřejmě jasné. Hrozí vám však při neplaceném volnu i jiné důsledky? Jelikož během neplaceného volna nedostáváte žádnou mzdu, neexistuje v tyto dny ani povinnost odvádět sociální pojištění. Nemusíte se bát, žádné dluhy vám v tomto případě proto nehrozí.
Pokud vás čeká stěhování na větší vzdálenost a současně si budete muset hledat novou práci, zákon s touto situací počítá. Máte nárok nejen na dva dny pracovního volna určeného ke stěhování, ale také na půlden týdně vyhrazený k hledání nového zaměstnání. Tyto volné půldny je možné vhodně zkombinovat, takže si můžete vytvořit souvislý blok volna v rozsahu až dvou dnů za měsíc.
Rozdíl ale nastává v otázce náhrady mzdy. Pokud dáváte výpověď z vlastní iniciativy, máte nárok na volno na stěhování a na volno na hledání práce bez nároku na mzdu. Jestliže však pracovní poměr končí z rozhodnutí zaměstnavatele, například z organizačních důvodů nebo kvůli ztrátě zdravotní způsobilosti, náleží vám za dobu, ve které jste si hledali nové zaměstnání, náhrada mzdy.
Čeká vás svatba? Přečtěte si, zda zákoník práce umožňuje volno na svatbu.