Exekuce je proces, jehož začátek musí být schválen a zahájen oficiálním vydáním exekučního příkazu soudním exekutorem. Exekutor zároveň rozhoduje o tom, jakým způsobem bude exekuce probíhat. Jednou z možností je zahájení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů.
Vydaný exekuční příkaz je následně doručen dlužníkovi, věřiteli a zaměstnavateli či jiné entitě, která vám poskytuje příjem. Exekuci na mzdu tedy v práci rozhodně neutajíte. Proč tomu tak je? Zaměstnavatel v tomto případě slouží jako prostřední článek mezi vámi a exekutorem. Je totiž povinen provádět srážky ze mzdy dlužného zaměstnance okamžitě poté, co je mu doručen exekuční příkaz. Sraženou částku pak zaměstnavatel zasílá přímo na účet exekutora, který srážky rozesílá příslušným věřitelům.
Zaměstnavatel, který srážky neprovede, riskuje pokutu za maření exekuce.
Nemusíte se bát, že byste přišli o celou mzdu. Prvním krokem při exekuci je totiž výpočet takzvané nezabavitelné částky. Jedná se o část výplaty, kterou vám exekutor nemůže vzít.
Podle čeho se určuje nezabavitelná částka? Jedná se o 2/3 součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení. Životní minimum bylo naposled aktualizováno 1.1.2025 a v současnosti činí 4 860 Kč. Výše normativních nákladů se pak odvíjí od nákladů na bydlení pro jednu osobu v obci od 50 000 do 100 000 obyvatel.
Pokud máte navíc vyživovací povinnost, k součtu životního minima a nákladů na bydlení se připočítávají i náklady na počet osob, vůči kterým se vyživovací povinnost vztahuje. V současnosti jsou minimální náklady na každou vyživovanou osobu 3 257 Kč.
Základní nezabavitelné minimum pro jednotlivce bez vyživovací povinnosti aktuálně představuje 13 027 Kč. To znamená, že by vám z výplaty při exekuci měla zůstat minimálně tato částka pro pokrytí základních životních nákladů.
To záleží ve velké míře na tom, zda vaše exekuce spadá pod přednostní nebo nepřednostní pohledávky. Mezi přednostní pohledávky se nejčastěji řadí dluh na zdravotním či sociálním pojištění, dluhy na daních, výživném či úhrada škod způsobených ublížením na zdraví.
Nepřednostní pohledávky jsou všechny ostatní. Nejčastěji se můžete setkat s neuhrazenými fakturami za vodu, elektřinu, neuhrazený nájem, služby mobilního operátora či neuhrazená pokuta.
Jestli po odečtení nezabavitelné částky zbyde ze mzdy méně než 29 310 Kč, rozdělí se tato částka na tři díly. U nepřednostních pohledávek se z ní srazí jedna třetina a zbytek - tedy dvě třetiny - zůstane zaměstnanci. Pokud se jedná o přednostní pohledávky, sráží se dvě třetiny a zaměstnanci zbývá pouze jedna třetina.
Přesáhne-li zbytek mzdy po odečtení nezabavitelného minima částku 29 310 Kč, část nad tuto hranici se srazí celá. I v tomto případě se však částka 29 310 Kč rozdělí na třetiny a podle druhu pohledávky se z ní strhne buď jedna, nebo dvě třetiny.
Má-li zaměstnanec více příjmů, počítají se srážky z jejich celkové výše.
Mezi příjmy, které může postihnout exekuce, patří kromě samotné mzdy i následující:
Existují ale i sociální dávky, na které vám exekutor sáhnout nemůže. Jde zejména o:
Jediné, co můžete zkusit, je domluvit se s exekutorem na jiné formě exekuce, například na splátkovém kalendáři. Vždy ovšem záleží pouze na ochotě a ohleduplnosti exekutora, zda vaši žádosti vyhoví.
Opět záleží na tom, zda patří vaše exekuce mezi přednostní nebo nepřednostní pohledávky.
Pokud má zaměstnanec více exekucí a žádná z nich není označena jako přednostní, strhává mu zaměstnavatel pouze jednu třetinu ze zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky. Zbylé dvě třetiny mzdy mu zůstávají.
V momentě, kdy se mezi exekucemi objeví přednostní pohledávka, dochází ke srážkám i z druhé třetiny zbytku čisté mzdy. Třetí třetina se pak používá na úhradu nepřednostních pohledávek v pořadí, v jakém k zaměstnavateli dorazily.
Exekuce na mzdu končí ve chvíli, kdy je prostřednictvím srážek z platu uhrazena celková částka uvedená v exekučním příkazu, tedy celkový dluh včetně úroků a poplatků. Pokud se dlužník s exekutorem dohodne na jiné formě splácení, jak bylo popsáno výše, exekuce na mzdu bude také zastavena.
Podobně se situace vyřeší i v případě, kdy dlužník po dobu dvou let neobdrží žádnou mzdu nebo pokud jeho příjem po dobu tří let není dostatečný k tomu, aby bylo možné provádět zákonné srážky.
Přišli jste o práci a nevíte, jak si v této situaci poradit? Několik tipů pro vás máme v článku Přišel jsem o práci: Co teď?