Pracovní úraz: Co to je, jak postupovat a kdy máte nárok na odškodnění?

Co je pracovní úraz?

Zákoník práce definuje pracovní úraz jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovního úkolu a v přímé souvislosti s ním.

Mezi pracovní úrazy je podle zákoníku práce možné zařadit i zranění, která zaměstnanec utrpěl při aktivitě přímo související s výkonem pracovní činnosti, a dokonce i psychickou újmu.

Za pracovní úrazy podle zákoníku práce pokládáme zároveň i takové újmy, které zaměstnanec utrpěl v průběhu pracovní cesty nebo firemní akce.

Pracovní úrazy dělíme do následujících kategorií:

1. Závažný – poškození zdraví, v důsledku kterého je zaměstnanec hospitalizován déle než 5 dnů.
2. Smrtelný úraz – poškození zdraví, v důsledku kterého zaměstnanec do 1 roku zemře.
3. Ostatní – poškození zdraví, v důsledku kterého došlo ke zranění zaměstnance a jeho pracovní neschopnosti na dobu delší než 3 kalendářní dny.

Níže uvádíme několik příkladů pracovních úrazů:

• Skladníkovi při výkladce spadne na nohu těžká krabice.
• Zaměstnanec se řízne při krájení zeleniny na firemní akci.
• Sociální pracovník je napaden agresivním klientem během domácí návštěvy.
• Zaměstnanec je při služební cestě svědkem závažné nehody a dlouhodobě se potýká s psychickými následky.

Co není pracovní úraz?

Za pracovní úraz naopak nepokládáme jakýkoliv úraz, který se zaměstnanci stal při cestě na pracoviště nebo z něj. To platí i o cestě zaměstnance k lékaři, od lékaře, na oběd či z oběda. Ani jedna z těchto okolností totiž nezahrnuje výkon pracovní činnosti.

Jak se ovšem posuzuje úraz, který sice vznikne na pracovišti, ale zaměstnanec při něm nevykonává pracovní činnost? Záleží na zaměstnavateli, jak okolnosti zranění vyhodnotí a zda úraz uzná jako pracovní.

Pokud jsou například náplní vaší práce výhradně kancelářské úkoly za počítačem a rozhodnete se pomoci kolegovi stěhovat těžké krabice do skladu, přičemž se zraníte, zaměstnavatel vám to jako pracovní úraz uznat nemusí, protože jste v tu chvíli nevykonávali činnost související s vaší pracovní náplní.

Jak postupovat při pracovním úrazu?

Připravili jsme pro vás malého průvodce, který vám objasní správný postup při pracovním úrazu krok po kroku. Ať už jste na pozici poškozeného, zaměstnavatele nebo svědka události, je důležité, abyste nezapomněli na žádný z klíčových kroků.

1.  Zajištění bezpečí místa úrazu

• Zastavte stroj nebo zařízení, které úraz způsobilo.
• Pokud to vyžaduje situace, odpojte energovody, plynové nebo elektrické zdroje.
• Poskytněte první pomoc zraněnému zaměstnanci, pokud je to nutné.

Jaké údaje potřebujete k evidenci: v této chvíli není potřeba nic zapisovat, důležité je ovšem zajistit, aby místo zůstalo nedotčené pro další šetření. Pokud nejste zaměstnavatel, ale poškozený, případně svědek události, je nutné neprodleně informovat zaměstnavatele, a to i v případě zdánlivě malého úrazu.

2. Prověření okolnosti úrazu

• Zaměstnavatel by měl zjistit potřebné informace od zraněného (pokud jeho zdravotní stav dovolí).
• Zaměstnavatel má zjistit podrobnosti úrazu od dalších zaměstnanců a svědků přítomných při události.
• Zaměstnavatel kontaktuje zástupce BOZP nebo odborovou organizaci.
• Myslete na to, že až do vyšetření nesmí být místo úrazu měněno bez vážného důvodu.

3.  Zápis do knihy úrazů

Evidence pracovního úrazu patří ke standardnímu postupu a je nutná i v případě, že zaměstnanec po úrazu není práce neschopný. K zápisu pracovního úrazu je potřebná elektronická nebo papírová kniha úrazů (pevná vazba, blok nebo linkovaný A4 blok). Jedná se o povinnost zaměstnavatele, případně pověřeného zaměstnance.

Zápis musí obsahovat následující údaje:

• Jméno a příjmení zaměstnance,
• datum a hodina úrazu,
• místo úrazu,
• činnost, při které k úrazu došlo,
• počet hodin odpracovaných před úrazem,
• počet zraněných osob,
• druh zranění a popis zraněné části těla,
• popis události,
• druh úrazu (např. závažný, smrtelný),
• zdroj úrazu (např. stroj, pád z výšky),
• příčina úrazu (např. vadný stroj, nedostatečné vyhodnocení rizik),
• jména svědků,
• jméno a pracovní zařazení osoby, která úraz zaznamenala.

4.  Vyhotovení záznamu o pracovním úrazu

Vyhotovení tohoto záznamu je nutné pouze tehdy, pokud úraz způsobil zaměstnanci pracovní neschopnost delší než 3 dny nebo se jedná o smrtelný úraz. V takovém případě zaměstnavatel vyplní oficiální formulář ve dvou kopiích. Jednu kopii předá zaměstnanci, v případě úmrtí rodinnému příslušníkovi. 

• K vyhotovení záznamu jsou potřebné stejné údaje jako při zápisu do knihy úrazů doplněné o potvrzení o pracovní neschopnosti či úmrtí. 

5. Ohlášení úrazu příslušným orgánům

Tento krok je nutné vykonat pouze v případě závažných a smrtelných úrazů. Jedná se o povinnost zaměstnavatele, kterou je třeba provést neodkladně. Příslušné instituce, které je nezbytné kontaktovat, se liší dle vážnosti úrazu.

Smrtelné úrazy

Bez zbytečného odkladu je povinné informovat:

• územně příslušný útvar Policie ČR (při podezření na trestný čin),
• odborovou organizaci a zástupce BOZP,
• oblastní inspektorát práce nebo obvodní báňský úřad,
• v případě úrazu na služební cestě zaměstnavatele, který na ni zaměstnance vyslal,
• zdravotní pojišťovnu zaměstnance.

Ostatní úrazy

V případě ostatních úrazů musí zaměstnavatel kontaktovat:

•  územně příslušný útvar Policie ČR (při podezření na trestný čin),
• odborovou organizaci a zástupce BOZP,
• oblastní inspektorát práce nebo báňský úřad, pokud:
  • pracovní neschopnost poškozeného překročí 3 dny,
  • hospitalizace poškozeného překročí 5 dní,
• v případě úrazu na služební cestě zaměstnavatele, který na ni zaměstnance vyslal.

6. Opatření proti opakování úrazu

Po prošetření úrazu je třeba zajistit opravy poškozených částí pracoviště, revizi veškerých spotřebičů, bezpečnostní školení zaměstnanců, případně úpravu pracovních postupů.

V každém případě musí zaměstnavatel zajistit správné vybavení pracoviště, např. lékárničku s označením a obsahem odpovídajícím předpisům.

Odškodnění a bolestné

Jak je to s právem zaměstnance na odškodnění po pracovním úrazu? Nárok na něj poškozený zaměstnanec má tehdy, pokud si nechá lékařem vyplnit formulář své zdravotní pojišťovny a spolu se zdravotní dokumentací jej příslušné pojišťovně zašle. Ta následně rozhodne o výši odškodnění.

Zaměstnanec má také nárok na bolestné, tedy náhradu škody za bolest. Pokud byl zaměstnanci snížen příjem z důvodu pracovní neschopnosti kvůli pracovnímu úrazu, může si požádat o finanční náhradu za sníženou výši výdělku.

Při pracovním úrazu má zaměstnanec nárok i na úhradu léčebných nákladů a jiných nákladů spojených s léčbou pracovního úrazu, jako výdaje na léky, zdravotnické pomůcky či rehabilitaci.

V případě závažného poškození zdraví mohou mít na odškodnění nárok také příbuzní zaměstnance.

Nárok na odškodnění pracovního úrazu mají všichni zaměstnanci, bez ohledu na typ jejich úvazku. Stejná pravidla proto platí i pro zaměstnance na DPP nebo DPČ. 

Zjistěte, na co máte nárok, pokud potřebujete k lékaři během pracovní doby.