Co dělat, když výplata nepřijde: zde je návod, jak se bránit

Do kdy je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mzdu?

Za vykonanou práci přísluší každému zaměstnanci mzda, což je jasně definováno v zákoníku práce. Ten zároveň určuje, že výše mzdy musí být  definována přímo v pracovní smlouvě, popřípadě daná mzdovým výměrem či vnitřním předpisem. Ty je vám zaměstnavatel povinen vydat v den nástupu do práce.

V těchto dokumentech bývá zároveň sjednán i termín a místo výplaty mzdy. Nejčastěji se setkáte s termínem 10. až 15. den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu. Konkrétní den v měsíci se však může lišit, protože je vždy dán zaměstnavatelem.

Co však v případě, že vám zaměstnavatel nevyplatí mzdu do dne uvedeného ve smlouvě? I když to může být nepříjemná situace, zaměstnavatel v tomto případě zákon neporušuje.  Jedná se totiž pouze o porušení povinnosti zaměstnavatele, což se sice klasifikuje jako přestupek, mzda však v této situaci není soudně vymahatelná.

Problém nastává, když vám zaměstnavatel nevyplatí mzdu ani do termínu splatnosti. Termín splatnosti označuje poslední den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém právo na mzdu zaměstnanci vzniklo. V tomto případě dochází k hrubému porušení pracovní smlouvy a zaměstnavatel se oficiálně stává vaším dlužníkem.

Když mzda nepřijde, zkuste se připomenout

Pokud vám zaměstnavatel nepošle výplatu ve dni, který máte uveden v pracovní smlouvě, nepanikařte. Může se jednat pouze o lidskou nebo systémovou chybu. V této situaci vám doporučujeme připomenout se a zjistit, kde mohl nastat problém. S největší pravděpodobností se dočkáte okamžitého řešení.

Nepomohlo? Zkuste písemnou výzvu

Termín splatnosti mzdy je tady, ale vaše výplata pořád ne? Pošlete zaměstnavateli písemnou výzvu k vyplacení mzdy. Ta by měla obsahovat následující informace:

• Výše dlužné částky a období, za které mzda nebyla vyplacena.
• Rozpis dluhu – uveďte, za co přesně vám zaměstnavatel dluží (např. základní mzda, příplatky za noční směny, víkendy nebo přesčasy).
• Termín úhrady – stanovte jasnou lhůtu, do kdy vám má zaměstnavatel částku zaplatit. Obvykle se uvádí konkrétní počet dní od doručení výzvy (např. do 7 dnů od doručení). Tím dáte zaměstnavateli pevný časový rámec k nápravě.
• Způsob platby – jak vám má být mzda vyplacena? Nejčastější bývá převod na účet. Pokud vám mzda bývá vyplácená jiným předem dohodnutým způsobem, uveďte ho.
• Upozornění na další kroky – jasně uveďte kroky, které hodláte podniknout, pokud nebude dluh splacen (např. že se obrátíte na inspektorát práce nebo zahájíte soudní vymáhání).

Pokud chcete, aby výzva působila formálněji, můžete ji nechat vytvořit a podepsat advokátem. Zvýšíte tak šance, že vám zaměstnavatel dluh uhradí.

Na jaké instituce se můžete obrátit?

Pokud vaše písemná výzva nebyla zaměstnavatelem dodržena, obraťte se na inspektorát práce. Podnět ke kontrole vašeho zaměstnavatele můžete podat online nebo telefonicky. Počítejte však s tím, že se od vás bude vyžadovat doložení dokumentů, jako je pracovní smlouva či mzdový výměr.

Dalším možným krokem, který lze podniknout, je předžalobní výzva. Ta slouží jen jako varování před žalobou a nezahrnuje žádné soudní poplatky.

V krajním případě můžete na vašeho zaměstnavatele podat žalobu. Chcete-li se ujistit, že vám dlužná částka bude skutečně vyplacena, najměte si advokáta, který vám pomůže nejen správně podat žalobu, ale i shromáždit všechny potřebné důkazy.

V případě žaloby počítejte s tím, že se soudní proces bude táhnout několik měsíců. Pokud by váš advokát navíc podal pouze samotnou žalobu bez návrhu na platební rozkaz, může to celý proces prodloužit i na dobu jednoho roku. Totéž hrozí v případě, že se zaměstnavatel rozhodne bránit.

Myslete na to, že neexistuje přesně daný časový rámec, do kterého by měl padnout rozsudek vašeho případu. Mějte proto pevné nervy a ujistěte se, že jste skutečně shromáždili všechny potřebné důkazy a žalobu podali správně.

Pokud soudní jednání proběhne ve váš prospěch, bude zaměstnavatel povinen vyplatit vám dluh do 15 dnů od doručení rozsudku. Jestli tak neučiní, můžete se obrátit na exekutora.

Lze okamžitě zrušit pracovní poměr?

Pokud vám zaměstnavatel nedoručí mzdu do 15. dne po termínu splatnosti, máte právo podat okamžitou výpověď. Tento postup je však možný jen tehdy, pokud je bezesporu jasné, že máte jako zaměstnanec skutečně nárok na mzdu, kterou vám zaměstnavatel není schopen či ochoten vyplatit. Není-li stoprocentně jasné, zda na danou mzdu máte nárok, situaci je nutno řešit soudní žalobou.

Podáte-li okamžitou výpověď z důvodu nevyplacené mzdy, náleží vám i náhrada mzdy ve výši vašeho průměrného výdělku, která odpovídá délce výpovědní lhůty. Nezapomeňte na to, že je výpověď vždy nutné podat v písemné podobě.

Jak se situace mění, když je firma v insolvenci?

Někdy se stane, že zaměstnavatel nevyplácí mzdu jednoduše proto, že už nemá z čeho. Může být předlužený nebo v platební neschopnosti. V takovém případě se vyplatí nahlédnout do Insolvenčního rejstříku, kde zjistíte, zda už proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení.

Pokud se jeho jméno v rejstříku objeví, nemusíte se o svou pohledávku zvlášť přihlašovat – dluh vůči zaměstnancům se eviduje automaticky v účetnictví firmy. Pro větší jistotu ji ale můžete sami podat prostřednictvím formuláře Přihláška pohledávky, který najdete přímo na webu Insolvenčního rejstříku. Na podání máte dva měsíce od chvíle, kdy je úpadek vyhlášen.

Když se ale váš zaměstnavatel v rejstříku neobjeví, a přesto máte důvodné podezření, že není schopen platit své závazky, můžete sami podat insolvenční návrh k soudu. Jako zaměstnanec přitom neplatíte žádnou zálohu na náklady řízení. Aby soud řízení vůbec zahájil, musí mít zaměstnavatel nejméně dva věřitele a dluhy po splatnosti déle než 30 dní.

Následně soud vyhlásí buď insolvenční řízení nebo ochrannou dobu (moratorium), která obvykle trvá tři měsíce. Během ní má zaměstnavatel poslední šanci své závazky uhradit a zabránit tak větším škodám.

Jakmile soud vyhlásí moratorium nebo zahájí insolvenční řízení, můžete zároveň požádat úřad práce o vyplacení dlužné mzdy. Žádost se podává písemně a můžete ji odevzdat na kterémkoliv úřadu práce bez ohledu na místo vašeho bydliště či sídla firmy.

Na podání máte nejdéle 5 měsíců a 15 dnů ode dne, kdy byla na úřední desce zveřejněna informace o tom, že je možné mzdové nároky uplatnit – tedy od chvíle, kdy bylo moratorium nebo insolvence oficiálně oznámeno.

Úřad práce vám může proplatit mzdu nejvýše za tři celé kalendářní měsíce, během nichž jste pro zaměstnavatele skutečně pracovali. Za každý měsíc přitom vyplatí částku, která nepřesáhne 1,5 násobek průměrné mzdy v předchozím roce.

Podívejte se také, co můžete očekávat, když přijde exekuce na plat.