Práce přesčas je pojem, který označuje jakoukoli práci vykonanou nad rámec pracovní doby stanovené zaměstnavatelem v pracovní smlouvě. K práci přesčas může dojít po dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale i přímým nařízením zaměstnavatele. V takovém případě je zaměstnanec povinen práci přesčas vykonávat.
Práce přesčas nesmí překročit 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Navýšení je možné pouze v případě, že by došlo k dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Přesčasy, za které dostal zaměstnanec jako odměnu náhradní volno, se do tohoto ročního limitu již nepočítají.
Osobám mladším 18 let a těhotným ženám zaměstnavatel ze zákona nesmí udělit práci přesčas, a to ani v případě, že by s tím tito zaměstnanci souhlasili, případně o to požádali.
Zákoníkem práce stanovená odměna za přesčas představuje minimálně 25 % průměrné mzdy. Zaměstnavatel má také možnost dohodnout se se zaměstnancem, že mu místo vyplacení odměny bude uděleno náhradní volno, a to v rozsahu 1 hodiny volna za každou hodinu odpracovaného přesčasu. Toto volno musí být zaměstnanci poskytnuto do konce třetího kalendářního měsíce po odpracování přesčasu. V opačném případě je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci finanční odměnu za práci přesčas.
Někteří zaměstnavatelé v pracovní smlouvě uvádějí, že samotná mzda uvedená v pracovní smlouvě zahrnuje i odměnu za práci přesčas. Dávejte si na to při podpisu pracovní smlouvy velký pozor, protože v tomto případě vám zaměstnavatel může nařídit přesčas bez nároku na příplatek či náhradní volno. Ani v tomto případě však zaměstnavatel nesmí přesáhnout stanovený limit 150 hodin přesčasů v kalendářním roce. Překročení limitu by bylo možné pouze po dohodě se zaměstnancem. V případě překročení tohoto limitu zaměstnanci již náleží standardní odměna navýšená minimálně o 25 %, případně odměna v podobě náhradního volna.