Představa, že si na pár dní přesunete pracovní stůl k moři a místo ranního dojíždění si dáte kávu na terase, zní lákavě. Než ale začnete balit notebook, je dobré si ověřit, jestli je takový režim u vašeho zaměstnavatele vůbec možný. Podle § 317 zákoníku práce je totiž práce na dálku možná pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. To platí i tehdy, když nejde o dlouhodobý home office, ale třeba jen o krátkodobou práci ze zahraničí.
Právě obsah dohody je proto klíčový. Může v ní být například stanoveno, odkud může zaměstnanec pracovat, na jak dlouho může do zahraničí odjet nebo za jakých podmínek bude práci vykonávat. Záleží tedy na konkrétním ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Pokud dohoda umožňuje práci na dálku pouze z území České republiky, není možné ji automaticky rozšířit i na pobyt v zahraničí. Naopak pokud zaměstnavatel práci ze zahraničí výslovně povolí, je vhodné mít přesně stanovené její podmínky, aby bylo oběma stranám jasné, co je a není dovoleno.
Práce ze zahraničí může být příjemným zpestřením běžného home office, přináší ale také několik povinností, na které je dobré myslet předem. Změna místa výkonu práce totiž může ovlivnit daně, sociální a zdravotní pojištění, bezpečnost práce i ochranu firemních dat. Před odjezdem proto stojí za to zjistit, jaká pravidla se na konkrétní situaci vztahují.
Délka pobytu v zahraničí může ovlivnit, kde bude zaměstnanec považován za daňového rezidenta a kde bude zdaňovat své příjmy. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je daňovým rezidentem ČR mimo jiné člověk, který má v Česku bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Zákon přitom pracuje s hranicí 183 dnů v kalendářním roce. Samotný počet dní ale nemusí být jediným rozhodujícím faktorem. Roli může hrát například také to, kde máte stálý domov nebo centrum svých životních zájmů.
Ani při home office ze zahraničí nepřestávají platit pravidla bezpečnosti práce. § 101 zákoníku práce ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci. Pokud se tedy zaměstnanec během práce zraní, může být důležité, zda k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Právě proto může zaměstnavatel chtít předem vědět, odkud bude zaměstnanec pracovat a zda je dané místo pro práci vhodné.
Poslední věcí, na kterou se často zapomíná, je bezpečnost dat. Práce z hotelu, kavárny nebo coworkingu znamená větší riziko při používání veřejných Wi-Fi a práci s citlivými informacemi. Zaměstnanec by proto měl dodržovat bezpečnostní pravidla firmy a používat například firemní zařízení nebo VPN, pokud to zaměstnavatel vyžaduje.
Než zaměstnanec vyrazí na home office do zahraničí, měl by mít jasno v několika základních věcech. Především je potřeba se se zaměstnavatelem dohodnout, ze které země a jak dlouho bude práci vykonávat. Stejně tak je dobré nastavit pracovní dobu, dobu dostupnosti a způsob komunikace s týmem.
Pozornost si zaslouží také pojištění a případné daňové nebo odvodové povinnosti. Zaměstnanec by měl vědět, zda jeho současné pojištění pokrývá i práci ze zahraničí a zda mu v dané zemi nevznikají další povinnosti. V neposlední řadě je důležité znát interní pravidla zaměstnavatele. Ta mohou upravovat například povolené země, zabezpečení pracovního zařízení nebo práci s firemními daty. Čím přesněji jsou podmínky domluvené předem, tím méně prostoru zůstává pro nepříjemná překvapení.
Láká vás představa dovolené, o které váš šéf ani neví?Láká představa dovolené, na které o vašem pobytu neví ani šéf? Přečtěte si náš článek o quiet vacationingu a zjistěte, proč se tento trend mezi zaměstnanci šíří a jaká rizika s sebou přináší.