Pracovní pohotovost označuje dobu nad rámec smluvně stanovené pracovní doby, po kterou je zaměstnanec připraven k tomu, že bude v případě nezbytné potřeby vykonávat práci navíc. Veškeré podrobnosti o pracovní pohotovosti jsou ukotveny v zákoníku práce v § 78 odst. 1 písm. h.
Je důležité poznamenat, že za pracovní pohotovost pokládáme jen tu dobu nad rámec pracovní doby, která není vykonávána na pracovišti zaměstnavatele. Co to znamená? Pokud byste se v době trvání pracovní pohotovosti čekali na možný požadavek k výkonu práce a nacházeli se přitom na vašem běžném pracovišti, nejednalo by se o pracovní pohotovost, ale o pracovní dobu, za kterou byste měli nárok na mzdu či plat.
Samotná pracovní pohotovost se tak týká výhradně situací, kdy se nacházíte mimo pracoviště, ale jste připraveni dostavit se na místo výkonu práce či vykonávat příslušnou práci, bude-li to nutné.
Obecně platí, že může zaměstnavatel zaměstnance požádat o výkon pracovní pohotovosti pouze v případě, že mezi nimi dříve došlo k vzájemné dohodě. Nemůže se tedy stát, že vám zaměstnavatel nařídí pracovní pohotovost, aniž byste tuto možnost předtím odsouhlasili.
Jak má dohoda o pracovní pohotovosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vypadat? To zákoník práce blíže nespecifikuje. Dohoda by však vždy měla být sjednána v písemné podobě, aby se obě strany v případě nesrovnalostí měli na co odkázat. Zároveň vám doporučujeme, aby byly v této dohodě uvedeny následující informace:
Jestli u zaměstnance dojde během pracovní pohotovosti k nutnosti výkonu práce, jedná se o práci přesčas. V takovém případě je nutné sledovat, zda už nebyl u zaměstnance vyčerpán zákonný limit přesčasů. Pokud ano, nemělo by mu být další držení pracovní pohotovosti nad rámec týdenní pracovní doby vůbec nařizováno.
Naopak samotná pracovní pohotovost, během které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.
Podle § 140 zákoníku práce vám za držení pohotovosti připadá odměna ve výši minimálně 10% vašeho průměrného výdělku. Výše odměny by měla být vždy uvedena v dohodě o pracovní pohotovosti nebo být stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele. Tato odměna vám zároveň připadá jen v případě, že jste drželi pracovní pohotovost, ale k nutnosti výkonu práce přitom nedošlo.
V situaci, kdy jste drželi pracovní pohotovost a došlo k nutnosti výkonu práce nad rámec vaší pracovní doby, máte nárok na mzdu nebo plat za odpracované hodiny navíc. Pokud šlo zároveň o přesčas, práci o víkendu, ve svátek nebo v noci, máte kromě platu nárok i na příslušné příplatky.
Podle § 90 odst. 2 zákoníku práce mají zaměstnanci nárok minimálně na 11 hodin nepřetržitého odpočinku mezi dvěma po sobě jdoucími směnami. U mladistvých je doba tohoto odpočinku vymezena až na 12 hodin.
Ve speciálních případech může být doba odpočinku zkrácena na 8 nepřetržitých hodin mezi dvěma směnami, přičemž ale musí být následující odpočinek prodloužen o počet zkrácených hodin. Mezi tyto speciální případy patří i práce přesčas.
Jak si poradit s právem na odpočinek během pracovní pohotovosti? Obecně platí, že pokud nebyl zaměstnanec během pracovní pohotovosti povolán k výkonu práce, doba odpočinku je započtena již do doby samotné pohotovosti.
Byl-li však zaměstnanec během pracovní pohotovosti povolán k výkonu práce, doba jeho odpočinku se přeruší a musí mu být přičtena k následujícímu odpočinku.
Doporučujeme vám plánovat pohotovost zaměstnanců tak, aby byl v případě nutnosti výkonu práce během jejich pohotovosti dodržen zákoníkem práce daný čas na odpočinek.
Je vaše práce náročná a rádi byste si občas dali pauzu? Zjistěte, jak fungují přestávky v práci!