Odpovědnost zaměstnance za škodu: jak funguje a na co se připravit?

Kdy může zaměstnavatel požadovat náhradu škody? 

Zaměstnavatel může o náhradu škody zaměstnance žádat vždy, když ze strany zaměstnance dojde k jakékoli majetkové újmě. Majetková újma však musí být jasně prokazatelná, přičemž je zaměstnavatel povinen doložit důkazy o tom, že škodu skutečně způsobil zaměstnanec a za jakých okolností.

Náhradu újmy může zaměstnavatel žádat v případě, že k ní došlo úmyslným, ale i neúmyslným chováním či zacházením zaměstnance. V obou případech však musí zaměstnavatel odpovědnost zaměstnance za škodu patřičně prokázat. Výše náhrady škody se zároveň bude v obou případech o něco lišit.

Je proto důležité, aby měl zaměstnavatel k dispozici kompletní dokumentaci škodné události včetně fotografií, svědků či jiných důkazů. V případě, že by zaměstnanec odmítl škodu uhradit a situace by se dostala k soudu, by to mohlo značně usnadnit řešení případu.

V jaké výši může být náhrada škody?

V tomto případě záleží na tom, zda zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu úmyslně nebo neúmyslně.

V případě neúmyslně způsobené škody stanovuje zákoník práce maximální limit ve výši čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Tento limit má za cíl chránit zaměstnance před případnými vysokými nároky zaměstnavatele.

Pokud však zaměstnanec způsobil škodu nedbalým chováním, případně pod vlivem alkoholu či drog, zaměstnavatel má právo požadovat plnou náhradu škody včetně nákladů s ní spojených. Totéž platí v případě, že došlo ke ztrátě svěřených věcí či poškození svěřených hodnot, pokud o tom byla předem sepsána písemná dohoda.

Plnou částku může zaměstnavatel požadovat i v případě, že zaměstnanec svým chováním či nedbalostí připraví firmu o klíčové klienty, případně poškodí drahé výrobní zařízení. Ve všech zmíněných případech však platí, že musí být každá situace důkladně prokázána. 

Jak probíhá proces náhrady škody zaměstnavateli? 

Jak zmiňujeme výše, pokud zaměstnanec způsobí jakoukoliv škodu, důkazní břemeno nese pokaždé zaměstnavatel, nestanoví-li zákon jinak. Výši škody je povinen se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit do jednoho měsíce od jejího vzniku.

Odpovědnost zaměstnance za škodu může vzniknout i tehdy, pokud zaměstnanec věděl o hrozící škodě a bezdůvodně nezasáhl nebo neinformoval nadřízeného, přestože bylo možné jejímu vzniku zabránit. V takovém případě může být povinen podílet se na náhradě v rozsahu odpovídajícím okolnostem.

Pokud byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřena dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty k vyúčtování (například hotovost či zboží), odpovídá zaměstnanec za vzniklý schodek v plném rozsahu. Tento typ dohody lze sjednat pouze s osobou starší 18 let a nelze ji aplikovat na věci jako služební vozidla či kancelářské vybavení.

Škodu hradí zaměstnanec zpravidla v penězích, pokud není domluven jiný způsob náhrady škody. Srážky ze mzdy jsou možné jen na základě písemné dohody a v souladu se zákonnými podmínkami.

Lze vymáhat škodu i po skončení pracovního poměru? 

V případě, že skončí pracovní poměr dříve, než zaměstnavatel na škodu přijde, o nárok na její uhrazení nepřichází. Pokud se mu podaří prokázat, že škoda vznikla ještě během pracovního poměru, může náhradu požadovat i po bývalém zaměstnanci.

Rozhodující je však dodržení tříleté promlčecí lhůty, která běží od okamžiku, kdy se zaměstnavatel o škodě dozvěděl. V případě včasného neuplatnění může nárok zaniknout. Pokud zároveň nedojde k dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, může se zaměstnavatel domáhat náhrady soudní cestou.

Bývalý zaměstnanec se může bránit například tvrzením, že škodu nezpůsobil nebo že je za ni zodpovědný i někdo jiný. To, zda k náhradě škody dojde, proto závisí především na schopnosti zaměstnavatele prokázat vznik škody a odpovědnost konkrétní osoby.