Platformová práce označuje práci, kterou digitální platforma organizuje prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace. Platforma přitom není pouze prostředníkem mezi zákazníkem a zaměstnancem, ale může ovlivňovat například to, kdo, kdy, kde nebo jakým způsobem práci vykoná. Typickým příkladem jsou rozvozové a přepravní služby, u kterých aplikace propojuje zákazníky s kurýry či řidiči a zároveň pomocí automatizovaných systémů organizuje jejich práci.
Nejde přitom jen o kurýry a řidiče. Platformová práce může zahrnovat také úklid, hlídání dětí, řemeslné služby nebo některé online zakázky. Mezi typické platformy patří například Wolt, Bolt nebo Uber. Naopak služby, které pouze zprostředkovávají kontakt mezi uživateli, například při prodeji zboží či sdílení majetku, do této kategorie podle navrhované úpravy automaticky nespadají.
To, že má například kurýr s platformou uzavřenou smlouvu jako OSVČ, ještě samo o sobě nemusí znamenat, že je z pohledu pracovního práva skutečně samostatným podnikatelem. Rozhodující může být především to, jak jeho práce ve skutečnosti probíhá.
Pokud platforma pracovníkovi fakticky určuje způsob výkonu práce, kontroluje ho a organizuje jeho činnost, mohou být splňovány znaky závislé práce. Nová právní úprava proto klade větší důraz na skutečný vztah mezi platformou a pracovníkem než pouze na označení smlouvy.
Samotné používání aplikace, dodržování bezpečnostních pravidel nebo například stanovení určitých standardů služby však ještě automaticky neznamenají, že se jedná o zaměstnanecký vztah. Podstatné je posoudit všechny okolnosti konkrétní spolupráce.
Nová úprava zavádí takzvanou vyvratitelnou právní domněnku existence pracovněprávního vztahu mezi platformou a pracovníkem. Pokud budou existovat skutečnosti, které nasvědčují tomu, že platforma pracovníka fakticky řídí a kontroluje, bude se předpokládat, že mezi nimi pracovněprávní vztah existuje. Platforma však tento předpoklad může vyvrátit.
To ale pořád neznamená, že se každý kurýr nebo jiný platformový pracovník automaticky stane zaměstnancem. Pokud platforma prokáže, že alespoň jeden z rozhodujících znaků závislé práce není naplněn, domněnka se neuplatní. V praxi tak bude důležité doložit skutečnou míru samostatnosti pracovníka, například to, že si sám určuje, kdy a jak intenzivně bude práci vykonávat.
Nová pravidla nemají zrušit možnost pracovat pro platformu jako OSVČ. Naopak počítají s tím, že skutečně samostatní pracovníci si tento způsob spolupráce zachovají. O samostatnosti může svědčit například to, že si pracovník sám rozhoduje, zda a kdy bude pracovat, nemá stanovený minimální počet hodin a může svou činnost kdykoliv přerušit. Právě možnost svobodně si organizovat vlastní práci patří mezi důležité rozdíly oproti závislé práci.
Digitální platformy využívají automatizované systémy například k přidělování zakázek, hodnocení pracovníků nebo rozhodování o jejich přístupu k platformě. Nová pravidla mají zvýšit transparentnost těchto systémů. Pracovníci budou mít právo získat srozumitelné informace o tom, jaké systémy platforma používá, jaké údaje a parametry při rozhodování zohledňují a k jakému účelu slouží.
U důležitých rozhodnutí navíc algoritmus nebude moci mít poslední slovo. Pokud automatizované rozhodnutí pracovníka například omezí, pozastaví nebo ukončí jeho přístup k platformě, bude muset být zajištěn lidský dohled a možnost přezkoumání. Pracovník bude mít také právo na srozumitelné vysvětlení takového rozhodnutí. Tato ochrana se má vztahovat i na platformové pracovníky, kteří pracují jako OSVČ.
Nová pravidla přinesou platformám především nové informační povinnosti. Budou muset pracovníky informovat o používání automatizovaných systémů, které například přidělují zakázky, sledují výkon, hodnotí pracovníky nebo mohou ovlivňovat jejich odměnu či přístup k aplikaci. Současně se zpřesní pravidla pro zpracování osobních údajů pracovníků. Platformy si tak budou muset pohlídat, jaká data prostřednictvím aplikací získávají, k čemu je využívají a zda je jejich zpracování oprávněné.
Důležitou změnou bude také větší možnost kontroly ze strany inspekce práce. Návrh počítá s novými informačními povinnostmi vůči orgánům veřejné moci a s novými přestupky a sankcemi za porušení stanovených povinností. Pro pracovníky bude naopak podstatné znát svá práva, zejména pokud platforma používá algoritmy k hodnocení nebo rozhodování o jejich práci. Platformy tak budou muset vedle smluvního nastavení řešit také své interní procesy, automatizované systémy a dokumentaci.
Návrh nových pravidel pro platformovou práci schválila vláda 31. srpna 2026. Tím ale legislativní proces nekončí. Návrh nyní musí projít dalšími kroky procesu a následně jej musí schválit Parlament a podepsat prezident. Pokud bude přijat v navrhované podobě, má nová úprava nabýt účinnosti 1. ledna 2027. Do té doby se tedy pravidla pro platformovou práci nemění.
Hledáte si novou práci? Nezapomeňte se podívat na denně aktualizované nabídky na našem portálu Personálka.cz